Poznejte jednu trojskou unci zlata

Možná jste si ho všimli na zlatých slitcích, investičních mincích nebo při sledování aktuální ceny zlata. Na první pohled může působit trochu neobvykle. Proč právě 31,1 gramu? Proč výrobci jednoduše nepoužívají kulaté číslo, například 30 nebo 50 gramů? Za tímto číslem se skrývá trojská unce – tradiční jednotka hmotnosti, která má ve světě drahých kovů své pevné místo už po staletí. A přestože dnes používáme gramy prakticky pro všechno, u zlata, stříbra, platiny a dalších drahých kovů se s trojskou uncí stále běžně setkáte.

✨ 31,1 g = 1 trojská unce

Jedna trojská unce odpovídá přesně 31,1035 gramu. Proto se u investičního zlata běžně setkáte s označením 1 oz, případně 1 oz Au. Pokud tedy na zlatém slitku nebo minci vidíte „1 oz“, znamená to, že obsahuje jednu trojskou unci zlata. V produktových specifikacích se pak můžete setkat s údajem 31,1 g, který tuto hmotnost prakticky vyjadřuje. Důležité je také vědět, že trojská unce není totéž co běžná unce. Běžná avoirdupois unce má přibližně 28,35 gramu, zatímco trojská unce má 31,1035 gramu. Rozdíl tedy není zanedbatelný – zvlášť když mluvíme o drahém kovu.

❓ Proč právě 31,1 gramu?

Historie sahá do doby, kdy se hmotnost často určovala pomocí přírodních jednotek, například obilných zrn. Z této tradice vznikla jednotka grain, která se později stala součástí trojského systému: jedna trojská unce odpovídá 480 grainům. Tento systém se postupně prosadil jako standard pro vážení drahých kovů – a právě proto dnes jedna trojská unce zlata váží 31,1 gramu.

🪙 Proč se u zlata používá právě trojská unce?

Trojská unce má dlouhou historii spojenou s obchodováním s drahými kovy. Její původ je spojován s francouzským městem Troyes, které bylo ve středověku významným obchodním centrem. Postupem času se tento způsob měření rozšířil a stal se standardem pro vážení drahých kovů. A i když dnes máme k dispozici moderní technologie, digitální váhy a jednotný metrický systém, trojská unce ze světa drahých kovů nezmizela. Naopak. Stala se jedním z jeho základních standardů. Díky tomu dnes může investor v Evropě, Asii nebo Americe pracovat se stejnou jednotkou, když porovnává cenu a hmotnost zlata.

🌍 Cena zlata se vztahuje právě k trojské unci

Tady začíná být trojská unce zajímavá nejen jako historická jednotka, ale také z pohledu investora. Když sledujete vývoj světové ceny zlata, velmi často se setkáte s cenou uvedenou za jednu trojskou unci. Tento standard umožňuje jednoduše porovnávat vývoj ceny zlata na světových trzích. Ať už sledujete cenu v dolarech, eurech nebo ji přepočítáváte do českých korun, základním měřítkem zůstává stejná hmotnost – jedna trojská unce. Právě proto se také tolik investičních produktů vyrábí v gramážích odvozených od trojské unce.

🫰 A co menší gramáže?

Samozřejmě neplatí, že každý musí začínat právě jednou uncí. Investiční zlato se vyrábí v celé řadě různých hmotností – od velmi malých slitků až po větší gramáže. Menší slitek může být zajímavou volbou pro ty, kteří chtějí fyzické zlato pořizovat postupně a rozdělit investovanou částku do více menších kusů. Naopak větší gramáže mohou dávat smysl investorům, kteří chtějí uložit větší hodnotu do menšího počtu kusů. Jedna trojská unce tak není „správná“ gramáž pro každého. Je ale jednou z nejdůležitějších a nejrozšířenějších gramáží, se kterou se ve světě investičního zlata setkáte.

💰 Slitek, nebo mince?

Pokud vás právě jedna trojská unce zaujala, přichází další otázka: vybrat si slitek, nebo minci? Zlatý slitek nabízí jednoduchou a přehlednou formu fyzického zlata. Na jeho povrchu obvykle najdete informace o hmotnosti, ryzosti, výrobci a další identifikační údaje. Investiční mince mají oproti tomu podobu konkrétního mincovního produktu. Mohou zobrazovat historické motivy, státní symboly nebo jiné charakteristické prvky dané emise. V obou případech ale můžete narazit právě na gramáž 1 oz.

🧠 Fakta a zajímavosti

  • Zlato je jedním z nejhustších kovů. Jeho hustota je přibližně 19,3 g/cm³. Proto může i poměrně malý zlatý slitek působit v ruce překvapivě těžce.
  • Zlato prakticky nekoroduje. Na rozdíl od mnoha jiných kovů nereaguje běžně s kyslíkem a vodou, takže si zachovává svůj vzhled po velmi dlouhou dobu. Právě díky této vlastnosti se zlaté předměty dochovaly i po tisících letech.
  • Stříbro je nejlepší elektrický vodič mezi kovy. Má také mimořádně vysokou tepelnou vodivost. Přestože je dnes stříbro známé především jako drahý kov, významnou roli hraje také v průmyslu a moderních technologiích.
  • Zlato i stříbro jsou mimořádně kujné. Zlato lze například roztepat do extrémně tenkých plátků. Jeden gram zlata lze teoreticky rozválcovat na fólii o ploše přibližně jednoho čtverečního metru.

Doporučené produkty6