Jak poznat ryzost zlata
Co znamená ryzost zlata, jak určit ryzost zlata
Ryzost zlata je označení, které určuje procento čistého vzácného kovu ve slitině. Zlato, ale i ostatní vzácné kovy jako např. stříbro jsou používány v ryzí formě i jako slitiny k různým účelům. Zlato v ryzí formě je velmi měkký kov a pro použití k výrobě šperků, nebo jiných ozdobných předmětů se používá slitina zlata se stříbrem, méně s mědí, nebo v kombinaci s jinými kovy jako palladium, zinek, nebo nikl. Vzniklá slitina má vyšší tvrdost i barvu a je vhodnější k výrobě i nošení. Ryzost zlata se určuje již historicky v karátech, kdy karát je bezrozměrná jednotka ryzosti zlatých slitin použitá právě k označení ryzosti zlata. Pro výrobu zlatnických výrobků bývá použito nejčastěji zlato o ryzosti 14 karátů což odpovídá množství zlata ve slitině 585g zlata na 1000g slitiny, dále 18 karátů s poměrem 750 / 1000g. Tyto slitiny mají dostatečnou tvrdost k dennímu nošení šperku, nebo používání předmětů jako hodinky, tabatěrky apod. Ryzost je na těchto předmětech vyznačena vyraženou puncovní značkou a označením ryzosti např. 585.
|
K výrobě dnešních investičních i investičních sběratelských mincí se využívá zpravidla zlato ryzí, tedy zlato o ryzosti 24 karátů s poměrem kovu 999,9/1000 g. U těchto mincí se nepředpokládá, že by byly používány jako oběžné mince a byly silně opotřebovávány. Některé mince si z minulosti nesou o něco nižší ryzost, kdy v minulosti byly více využívány v oběhu, a proto pro větší odolnost nesly příměsi tvrdších kovů. Jako příklad lze uvést nejstarší a nejrozšířenější investiční minci Krugerrand, která do dnes nese příměs mědi a je ražena v ryzosti 22 karátů s poměrem 91,67 % Au; 8,33 % Cu.
Historické zlaté mince byly raženy také v nižších ryzostech, právě z důvodu, že se jednalo o mince oběžné používané běžně k placení, nejčastěji byly raženy v ryzosti 21,6 karátu 900/1000g a z tzv. dukátového zlata 23 a 2/3 karátu 986/1000g ve slitině.
Ryzost zlata v investičních slitcích a mincích je přesně stanovena výrobcem, tedy rafinerií, nebo mincovnou a cena kovu je zásadní složka ceny mince, nebo slitku. U historických mincí se sběratelskou hodnotou je cena samotného kovu méně důležitá, zde je určující sběratelská hodnota mince a často u malých, ale vzácných ročníků mincí je cena samotného kovu zanedbatelná ve vztahu k sběratelské ceně mince.
V předchozím článku jsme zmiňovali nutnou opatrnost při investicích do drahých kovů a i zde platí zásada svěřit se při nákupu do rukou odborníka s potřebným zázemím, vybavením a především znalostmi, abychom předešli nákupu padělků, nebo sběratelsky nevýhodného produktu.