Zlatá mince 4 Zlatník Františka Josefa I. | Rakouská ražba | 1871
Zlatá mince 4 Zlatník Františka Josefa I. | Rakouská ražba | 1871
Zlatá mince FJI. o váze 3,22 g s ryzostí 900/1000 byla ražena v roce 1871. Více informací
Zlaté historické mince mají 0 % sazbu DPH.
Zlatá mince 4 Florin Gulden 10 Franků - 2,90 g je vyražena ze zlata o ryzosti 900/1000, obsah zlata je 2,90 gramu, celková hmotnost mince je 3,20 gramu, nominální hodnota 4 Florinů / 10 Franků.
Avers zobrazuje rakouského císaře Františka Josefa I. v bočním profilu s vavřínovým věncem na hlavě. Po obvodu mince se táhne nápis FRANCISCVS . IOSEPHVS . I . D . G . IMPERATOR . ET . REX. Hrana: hladká s vyrytým textem "VIRIBUS UNITIS".
Revers vyobrazuje habsburského dvouhlavého orla s erbem a symboly moci – královskou korunou nad hlavami a mečem, žezlem a královským jablkem v pařátech orla. Po obvodu mince je nápis IMPERIVM AVSTRIACVM 4 Fl. / 10 Fr.
Pojmenování Gulden vznikl z mince, která původně pochází z Německa. Tam byly od 14. století raženy zlaté guldeny a později také stříbrné guldeny. Forint bylo uherské označení pro guldeny (nebo také zlaté, zlaťáky, floriny, florény). Tato platidla se stala oficiální měnou v Rakousko-Uhersku v letech 1754 - 1892. Francie, Belgie, Itálie a Švýcarsko založily v roce 1865 Latinskou unii a dohodly se na na volném oběhu mincí stejných rozměrů, váhy, ryzosti a hodnoty na území těchto států. V těchto zemích měly být všechny guldeny stejné hodnoty, velikosti a váhy. Rakousko uzavřelo v roce 1867 předběžnou dohodu o vstupu do této unie, ale i když Rakousko do Latinské unie nevstoupilo, stále razilo 4guldénovou minci a také 8guldénovou minci. Oba kusy měly stejné specifikace jako ty v unii. Mince byly raženy s portrétem císaře Františka Josefa až do roku 1892. Pak koruna nahradila guldenu jako měnu.
Roku 1892 byla zavedena korunová měna, založená na zlatém standardu, která se v praxi projevila ražbou zlatých a stříbrných mincí, jakož i emisí bankovek vyšších nominálů, směnitelných za kov. Mincovní a měnovou jednotkou se stal jeden kilogram zlata. Z mincovního kilogramu zlata (0,900 zlata + 0,100 mědi) mělo být teoreticky raženo 2 952 korun (označení K). Rakouská a korunová měna se vyměňovala v poměru 1:2. Z výměny bankovky v hodnotě 5 zlatých za 10 korun se vyvinul výraz "pětka" pro desetikorunu, který se udržel zčásti dosud.